Zachraňme Šumavu
V jihočeské MF DNES (6.8.) zpochybnil aktivista Jaromír Bláha legitimitu
občanského sdružení Zachraňme Šumavu. Jako zakládající člen tohoto občanského
sdružení musím na Bláhova nepravdivá slova reagovat.
„Zachraňme Šumavu, o.s.“ sdružuje několik desítek lidí, přírodovědců, lesníků
a milovníků Šumavy, kteří mají aktivní a opravdový zájem o záchranu šumavských
lesů. Mezi členy jsou také současní i bývalí vrcholní politici Jihočeského a
Plzeňského kraje, bez ohledu na jejich politickou příslušnost. (Např.: senátor
Tomáš Jirsa a jihočeský krajský radní Karel Vlasák z ODS, senátorka Jiřina
Rippelová či radní Plzeňského kraje Petr Smutný z ČSSD, emeritní senátor KDU
ČSL Josef Kalbáč a další). Základní cíle sdružení uvedené v registraci u
ministerstva vnitra mimo jiné jsou: 1) chránit přírodu a krajinu, kulturní a
historické památky Šumavy, 2) usilovat o rozvoj území v souladu s přáním jeho
obyvatel a obcí, 3) udržovat dobré vztahy s okolními regiony a udržovat
přeshraniční spolupráci, 4) vést otevřenou, veřejnou debatu o směřování
regionu, ochraně přírody a krajiny, 5) vyhledávat, aktivizovat a podporovat v
České republice a okolních státech síly k naplňování těchto cílů
(www.zachranmesumavu.cz).
Jaromír Bláha nám mimo jiné vytýká, že jsme pomáhali Svazu obcí Národního
parku Šumava, který je organizátorem stejnojmenné petice, sbírat pod tuto
petici podpisy. Vždyť ale podpora obcí a spolupráce s nimi je deklarovaný cíl
našeho sdružení! J. Bláha také podsouvá našemu sdružení záměr těžit na Šumavě
dřevo. Hnutí Duha již deset let upozorňuje na jakousi nebezpečnou lobby, která
se chystá ze Šumavy udělat obrovskou holinu a prodejem dřeva dosáhnout
pohádkových zisků. Je to však naopak. Je prokazatelné, že jsem ve funkci
krajského hejtmana mnohokrát veřejně varoval, že ponecháním nezpracovaných
polomů po orkánu Kyrill dojde na Šumavě ke kůrovcové kalamitě a extrémnímu
nárůstu těžby kůrovcových stromů. Hnutí Duha i J. Bláha, ale bohužel i Správa
NPŠ tehdy tvrdili, že nic takového nehrozí. Při slyšení v Senátu Parlamentu ČR
na jaře 2007 dokonce tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík jeho
účastníky uklidňoval a prohlásil, že za vývoj na Šumavě přebírá osobní odpovědnost.
Kde je však nyní ministr Bursík a kde je jeho odpovědnost? Faktem je, že již
dva roky po Kyrillu, v letech 2009 a 2010, tehdejší „ekologický“ ředitel Krejčí
vytěžil rekordních 700 tisíc m3 a ve snaze zabránit šíření kalamity kácel i v prvních zónách.
Proč Hnutí Duha i Jaromír Bláha k těmto masivním těžbám tehdy mlčeli?
J. Bláha také kritizuje, že jedním z našich členů je JUDr.František Talián a
závistivě popisuje jeho majetek. Ano, dr.Talián je bohatý člověk. Je však
potřeba dodat, že ze svých soukromých peněz nejen zrekonstruoval několik
šumavských hotelů, ale věnoval také miliony korun na opravy šumavských
kostelů, kapliček a křížků. Proč J.Bláha dehonestuje člověka, který investuje
do šumavské infrastruktury? Kolik staveb či kostelů na Šumavě opravil on a
jeho Hnutí Duha?
A zde se dostáváme k největšímu rozdílu mezi o.s. Zachraňme Šumavu a o.s.
Hnutí Duha. Sdružení Zachraňme Šumavu nikdy nečerpalo žádné státní dotace na
svoji činnost a veškeré aktivity související s osvětovou a publikační činností
na Šumavě hradí z příspěvků svých členů. Zato Hnutí Duha získalo na svoji
propagační činnost na Šumavě za poslední čtyři roky od ministerstva životního
prostředí 3,2 milionu korun. Málo se ví, že i jeho letošní činnost na Šumavě
je placena z (ještě zeleným ministrem podepsaného) grantu MŽP. Nelze
rozklíčovat, jak jsou placeni jednotliví aktéři šumavské kauzy a tak pouze
celkové číslo z výroční zprávy 2009: na mzdy svých členů a provoz své
kanceláře vyplatilo Hnutí Duha 4,3 milionu korun. Veřejnost musí zvážit, zda
jsou dotační miliony věnované na přivazovaní se ke stromům dobře či špatně
investované státní peníze.
RNDr.Jan Zahradník,
člen o.s. Zachraňme Šumavu,
hejtman Jihočeského kraje v letech 2000-2008.