Tři příspěvky od Šumaváků k divočině na Šumavě

Co vlastně odhalil jelen Standa

Fórum čtenářů

Již přes čtyřicet let pracuji jako lesník a myslivec z povolání a v současnosti řídím hospodaření na jednom z největších obecních lesních majetků v České republice. Situace kolem dalšího osudu jelena Standy je výrazem úrovně celé společnosti a jejího odcizení se normálnímu životu v souladu s přírodou. V pohledu na zvěř, její lov a stavy jsme svědky rozporuplného názoru veřejnosti na přístup k volně žijící zvěři. Autor článku 26 152 trofejí, ale jelen Standa zachráněn (MF DNES 24. 2.) se pozastavuje nad počtem ulovených kusů jelení zvěře v loňském roce. Možná bude za pár dnů psát o mnohamilionových škodách způsobených zvěří na polích a v lesích a myslivce vinit z tohoto stavu.
Lidé, přestaňte žít ve světě virtuální reality a začněte užívat vlastní rozum! To platí i na situaci kolem životního prostředí jelena Standy, tedy o Národním parku Šumava. Dění v něm považuji za jeden z největších zločinů člověka na přírodě s obrovskými ekonomickými ztrátami. Vedení parku odvádí od této katastrofy pozornost veřejnosti budováním „Potěmkinových vesnic“ a malá zoologická zahrada se Standou je jednou z nich. Která chytrá hlava umožnila přímý kontakt návštěvníka s jelení zvěří? Proč se nemůže člověk setkat s touto zvěří v jejím přirozeném prostředí, tedy ve volné přírodě, kde se tato zvěř bude i přirozeně chovat?
Správa národního parku, ministerstvo životního prostředí a spřízněné neziskové organizace si moc nepřejí, aby soudná veřejnost toho příliš viděla, hlavně do některých lokalit bude vstup již i životu nebezpečný. Kolem cest se budují informační tabule, které přesvědčují návštěvníky, že vše, co se na území národního parku děje, je správné.
Vzpomínám si na jednu z exkurzí správců nestátních lesních majetků v Národním parku Šumava, při které nám průvodce u ručně vykopané jamky s uměle vysazenou sazenicí zaníceně vykládal, že jde o první znaky přirozené obnovy lesa. Snad tomu i sám věřil. Tímto nechci zpochybňovat lokality, kde přirozená obnova skutečně funguje, ale za podmínek, že v dosahu je zdravý, fruktifikující strom. Ochrana přírody se u nás ze seriózní vědy stala ideologií a bohužel i slušným živobytím pro některé skupiny či jedince, kteří zdatně manipulují s míněním veřejnosti. Bude-li tento stav pokračovat, bude „styk s přírodou“ pro veřejnost organizován v informačních centrech s promítáním filmů ze života hmyzu či jelena Standy. Standovi přeji mnoho let života uprostřed tlupy krásných laní, neboť nemůže za to, že jej lidé chtěli „polidštit“.

Ve výběhu na šumavském Srní umírají vlci

Jen za tři roky přišel národní park o pět zvířat.

Srní – Návštěvnické centrum Národního parku Šumava v Srní, kde je možné zblízka vidět vlčí smečku, je turisticky velmi atraktivní, patří mezi největší lákadla Šumavy. Má ale jeden problém. Za tři roky existence už tamní chovatelé přišli o pět zvířat. Některá uhynula, některá se stala obětí vůdčího páru, před nímž neměla v uzavřeném prostoru kam utéci. Na problém upozornil starosta Modravy Antonín Schubert.
Alfa pár vlků, vlk ze ZOO Plzeň a vlčice z německého Lohbergu, byl dovezen do Srní v únoru 2015. Již v květnu se narodila čtyři vlčata, z nichž ale žije jen jedno, které bylo v roce 2016 prodáno do Polska.
Zbylí tři vlci jsou po smrti. Jeden byl nalezen uhynulý ve výběhu v srpnu 2017, dva zbylí, vlk a vlčice, byli utraceni v říjnu 2017 kvůli rozsáhlým zraněním. V roce 2016 se narodilo pět vlčat, dvě z nich nebyla později nalezena a jsou evidována jako úhyn. V roce 2017 se narodila čtyři vlčata, ta stále žijí. Celkem je tak nyní na Srní devět vlků. Přibýt jich může maximálně ještě šest.
„Každá hra na divočinu, pokud nemá parametry skutečné divočiny, dopadá tragicky. A projekt návštěvnických center je vydáván za projekt divočiny. Samec Greg, zabíjející svoje potomky, se chová přirozeně v nepřirozeném prostředí. Být to v přírodě, tak by dospívající vlci a vlčice mohli odejít a vytvořit svoji smečku, ale tady nemají šanci,“ uvedl Schubert, podle něhož by řešením mohla být například kastrace zvířat. „Sterilizace je do budoucna jednou z uvažovaných možností. Stejně jako je tomu v Národním parku Bavorský les, kde jsou zvířata kastrována nebo mají antikoncepci. Na druhou stranu chtějí lidé vidět přirozené chování vlků a vlci, kteří jsou kastrovaní nebo mají antikoncepci, se přirozeně nechovají, ztratí pudy smečky,“ uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Dodal, že optimálním řešením by bylo přemisťování dospívajících vlků jinam, je to ale podle něj složité. „Chov vlků v zajetí je v celé Evropě velmi problematický, protože jde o sociálně velmi specifické zvíře. Optimálním řešením je udat vlka někomu jinému.
Jenže to je čím dál tím problematičtější, což mi potvrdili i v plzeňské ZOO. Jim se to zatím daří, ale je to čím dál tím složitější. My jsme dosud udali jen jednoho vlka,“ uzavřel Dvořák.

Foto: VLCI NA SRNÍ jsou velmi atraktivní, jezdí tam lidé z celé republiky. Zařízení má ale i svoji stinnou stránku.
Foto: Štěpán Rosenkranz

 Vostradovský (STAN): Nejen jelen Standa, ale celá situace v NP Šumava vyvolává řadu otazníků  

V minulých týdnech rozvířil hladinu veřejného mínění případ jelena Standy v Návštěvnickém centru jelenovitých u Kvildy, jehož provozovatelem je Správa šumavského parku.

Ministr životního prostředí Brabec se ke vzniklé situaci vyjádřil, že Šumava čeká na jakoukoliv záminku a vyjádřil spokojenost nad tím, že starosty šumavských obcí netrápí nic jiného než osud jelena Standy. Ministr Brabec je velmi dobře informován o tom, co trápí šumavské starosty a je tedy zřejmé, že základní strategií jak vedení ministerstva životního prostředí, tak správy šumavského parku, je strategie neinformovanosti. Správa šumavského parku se snažila utajit nejen poslední incident, ale i mnohá předchozí napadení návštěvníků jelenem Standou v návštěvnickém centru jelenovitých u Kvildy. Odpovědnému pracovníku správy, který navrhoval potřebná opatření, bylo jeho pracovní místo zrušeno a byl propuštěn. V tichosti a bez jakékoliv informace byla zrušena lesní správa na Modravě, která pečovala o okolní lesy více jak 200 let. V tichosti a bez jakékoliv informace se připravují další tzv. úsporná opatření, aniž by byl kdokoliv schopen sdělit jejich rozsah a dopady. Tají se návrh zonace, tají se koncepce a rozsah bezzásahovosti, tají se koncepce péče o národní park, tají se i koncepce financování největšího českého národního parku. To vše má přímé dopady na místní obyvatelstvo. Ministr Brabec sice ke svému rozpočtu na rok 2018 poznamenal, že je pro tento rozpočet výzvou plánované rozšíření bezzásahovosti, které bude mít negativní dopad na výši těžeb v národních parcích, ale nevysvětlil, jak bude tento obří propad v příjmech parků financovat. A šumavský park je přímo závislý na příjmech z prodeje dřeva. Brabcova novela zákona o ochraně přírody bude platit rok, ale slibované otevření dosud uzavřených částí Šumavy se nekoná. Mlží se i o osudu posudku EIA, který měl zajistit rozvoj návštěvnické infrastruktury na Šumavě. To všechno jsou důvody, proč mají lidé ze Šumavy pocit, že nemají panu ministru Brabcovi věřit. A jelenem jsme začali, tak s ním i skončíme. Jeho převoz do Lán, prezentovaný panem ministrem, má taky spousty otazníků, zejména když je na internetu možnost objednání lovu jelenů v této prominentní lovecké oboře. Václav Vostradovský /STAN/

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Vostradovsky-STAN-Nejen-jelen-Standa-ale-cela-situace-v-NP-Sumava-vyvolava-radu-otazniku-526621?utm_source=nm&utm_medium=xml