Možná ten pocit také znáte, se svými přáteli se nevidíte, jak je rok dlouhý, ale když se setkáte, téměř okamžitě jste spolu opět na stejné vlně. Píši o tom, protože v uplynulých dnech jsem měl milou možnost se opět shledat se svým přítelem, bývalým hejtmanem Horní Rakouska Josefem Pühringerem, se kterým jsme jako hejtmani budovali dobré sousedské vztahy mezi našimi kraji a snad i zeměmi. Jak se zpívá v jedné moudré písni, neopouštěj staré známé pro nové… Vzpomněl jsem si na to, protože dobré sousedské vztahy jsou základem prosperity a jistoty. A dobré sousedské vztahy jsou součástí pozitivní kultury a musí se o ně pečovat, udržovat a rozvíjet. Máte-li fajn sousedy, je život snazší, v opačném případě je to často peklo. Neformální fotbal, který jsem ještě v pozici hejtmana organizoval mezi Horními Rakousy a Jihočeským krajem, byla jedna z mnoha akcí. Za Jiřího Zimoly z ČSSD se více hledělo na východ, fotbal se již nehrál, což mě mrzelo a mrzí.  Proto se snažím účastnit se tradičních setkávání občanů, baráčnických slavností, hasičských přehlídek, sportovních akcí, hudebních koncertů a dalších aktivit. Píši o tom, protože to není samozřejmost, protože ti, kteří takové akce organizují, si zaslouží oprávněné uznání. Vzít si na sebe například kroj je vyjádřením úcty k předkům, přihlášením se ke své kulturní tradici, která nám dává pocit předvídatelnosti a jistoty v čím dál tím více zmateném světě. Jsem konzervativec, neruším, co funguje, neskáču radostí při každé novotě a pečlivě zkoumám dopady nového. Setkání s kolegy, sousedy, kamarády z Horního Rakouska mě potěšilo. Stará přátelství neruším. Nerušte je ani vy.