Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se jako už poněkolikáté v tomto volebním období a vlastně nesčíslněkrát v minulém období k projednání zákona, který je velmi tvrdě, nekompromisně vynucován Evropskou komisí. Ta nám v podstatě vyhrožuje, že její návrhy musíme přijmout, jinak proti nám bude vedeno ono řízení známé pod názvem infridgement, což je tedy něco strašného, co by nás asi mohlo smazat z povrchu Země.
Pan ministr dával důraz na to varovat nás před dopadem trestající ruky Evropské unie, paní zpravodajka spíše zase hodnotila kladnou stránku věci, která samozřejmě z pohledu ekologických organizací je naprosto na místě.
V čem tedy spočívá vlastně ten návrh? Pan ministr to tady řekl poměrně nejasně. Doposud ve stávajícím zákonu mohly žádosti o zahájení řízení podávat fyzické nebo právnické osoby, které jsou ekologickou újmou dotčeny, nebo u kterých se takové dotčení předpokládá, nebo je pravděpodobné. Na to pak reagovaly z moci úřední instituce k tomu pověřené: Česká inspekce životního prostředí nebo Ministerstvo životního prostředí. Návrh tady navrhuje a ten předložený zákon stanovuje, že toto právo bude mít i právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a její hlavní činnost není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, čili nevládní, nezisková, ekologická organizace – Hnutí DUHA, Děti Země nebo jiné ekologické organizace. Právnické osoby – ekologové – jsou tedy oprávněny předložit vyjádření související s případy ekologické újmy. Mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti informovány bez zbytečného odkladu o každém zahájeném řízení, o uložení preventivních opatření. Tohle právo se vztahuje pouze na ekologické neziskovky, na dotčené fyzické nebo právnické osoby se to v tomto zákoně nevztahuje, ale já doufám, že jejich právo bude z jiných právních titulů. A také, a to je důležité, stávají se účastníky řízení ty právnické osoby, které žádost o zahájení řízení podaly, ale podle jejich podání zahájení neproběhlo. Čili opět neziskovky. Čili vracejí se do hry s možností stát se účastníky řízení.
A teď sankce. Pan ministr mluvil o sankcích. Já tady z důvodové zprávy přečtu, jaké sankce mohou být. Zhruba 2 mil. euro jednorázově. Pokud nesplníme požadavky Evropské komise, budeme muset najednou vyplatit 52 mil. korun, kdybychom se chtěli postavit tomuto postoji Evropské komise. A pak také 10 tis. euro denně, měsíčně 7 mil. 800 tis. korun do doby, než bude zjednána náprava, tedy než se tlaku, a tady se nebojím říci vyděračskému tlaku ze strany Evropské komise, podřídíme a jejich návrh přijmeme. Skutečně velmi nevybíravé finanční sankce. Zákon prošel meziresortním připomínkovým řízením, byla mu udělena výjimka z povinnosti provádět hodnocení dopadů této regulace, tedy tzv. RIA dělána být nemusela, protože po pečlivé analýze všech možných důsledků nebyly identifikovány žádné sociální ani ekonomické dopady na fyzické či právnické osoby, ani nebyly shledány žádné dopady na veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.
A tady je třeba říci, že kdo zná, jak fungují u nás ekologické organizace, jak jsou schopné zdržovat stavbu dálnice D1, jak jsou schopné neustále podávat ke všem rozkladům, které se dělají v rámci procesu povolování té které stavby své připomínky, odkládat o stovky dnů, o roky zahájení těchto staveb, jaké tedy špatné zkušenosti naše veřejnost s těmito organizacemi má, tak musím s tím tedy velmi nesouhlasit, protože to může přinést významné dopady na zdržování staveb. Na to, že naše stavby prostě budou opět daleko větší silou podrobovány teroru ekologických aktivistů.
Návrh byl předložen do vlády formálně bez rozporů. Ale byly tady nějaké návrhy. Ohradilo se Ministerstvo dopravy, jehož připomínka upozorňující na právě možnost prodloužení a prodražení realizace staveb, byla vypořádána s vysvětlením, že k žádným takovýmto obavám, že by došlo k prodražení a prodloužení staveb není důvod. Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo na to, že nevládní neziskové organizace v oblasti životního prostředí jsou u nás ve velmi privilegovaném postavení. Přiznává jim právní řád silná procesní práva, a to je důvodem k častému zneužívání. K zneužívání dochází také ze strany aktivistických skupin. Tady oni navrhovali – MMR, aby byl doplněn požadavek, aby veškeré účetnictví takovýchto organizací bylo vedeno na transparentním účtu, aby byl znám původ příjmových a také účel výdajových transakcí.
To v tom návrhu, který se mi podařilo dohledat, v mezirezortu bylo. Ovšem do zákona se to nedostalo. Další zásadně odmítavou připomínku předložila Hospodářská komora. Ti píšou, že je správné, aby právo na podání v rámci ochrany před ekologickou újmou mohly dělat dotčené orgány, dotčené instituce, u nichž je takové dotčení, ohrožení pravděpodobné. Ovšem nestátní neziskové organizace nemohou mít postavení veřejného žalobce, psala Hospodářská komora. Čili komora navrhovala, aby zůstala možnost podávat podání pro státní instituce, které pak jednají z moci úřední. Odmítala to, aby se neziskovkám, aktivistům, tak obrovsky zvýšila jejich pravomoc, aniž by na ně dolehla jakákoliv odpovědnost za jejich konání. Tato zásadní připomínka komory byla tzv. vypořádána, a to s odvoláním na hrozící sankce ze strany EU. Tedy my se máme podvolit j tlaku EK, my se máme podvolit jejich vydírání. A tady je třeba položit si otázku, zdali není náhodou čas na to, tomuto vydírání se postavit.
Pro nevládní neziskové organizace je tady tento zákon docela dobrou věcí, protože ony byly novelou stavebního zákona v minulém volebním období zbaveny možnosti účastnit se v některých případech stavebního řízení. Velmi tvrdě na to žehraly. Snažily se vrátit to své právo. Účastnit se řízení zpátky. To se jim nepodařilo. Podle mne určitě vítají tuto možnost, které se podle mne velmi iniciativně chopí. Čili jejich prostor, který se zúžil, může být tímto zákonem opět rozšířen. Oni by mohly opět své ideologické záměry při blokování veřejně prospěšných staveb předkládat, aplikovat a tyto stavby zase zdržovat a prodražovat. Žádosti lze podávat opakovaně, což zakládá možnost o nekonečná zdržovat, jak to dneska vidíme na dálnici D11.
Tento zákon tedy dělá z nevládních neziskovek privilegovanou skupinu obyvatel, která, aniž by k tomu měla jakékoli odborné nebo jiné předpoklady, může vstupovat do procesů, kam jiní nedotčení občané nemohou. A přitom chybí stanovení nějaké základní odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout touto obstrukcí, anebo také vinou žádostí, které budou podány neoprávněně, kde se ukáže, že té jejich žádosti není ji možné vyhovět. Oni pak ale nadále zůstanou v tom procesu jednání jako jeho účastníci.
Dámy a pánové, já jsem se přihlásil ke slovu proto, abych jednak tady velmi výrazně odmítl tento zákon. A tedy, abych podal návrh na jeho zamítnutí v prvním čtení. A v případě, že by tento návrh nebyl schválen, tak zároveň také podávám návrh na vrácení návrhu zákona vládě k přepracování, aby se zamyslela nad tím, do jaké míry ty správné dávat nevládním ekologickým organizacím do rukou takto silný nástroj, takto silnou zbraň, kterou oni budou bez rozpaků a bez jakékoliv odpovědnosti používat. Děkuji za pozornost.