Plastové tašky a limity pro recyklaci

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o obalech. Jejím hlavním tématem bylo zpoplatnění plastových nákupních tašek, s výjimkou těch velmi lehkých, do kterých dáváme rohlíky nebo zeleninu. S tím naprosto souhlasím, myslím, že si každý může vzít na nákup svou nákupní tašku a tu plastovou si koupit jen výjimečně. Méně mediálně atraktivní částí novely byla tabulka, stanovující limity pro recyklaci obalových odpadů. A zde navrhoval ministr Brabec čísla, která mnohem převyšovala to, co od nás žádá Evropská unie. Opět jsme papežštější než papež. Pan ministr zdůvodňuje tuto nadměrnou snaživost tím, že ty limity stejně plníme, tak proč se k nim nezavázat, že ano. Jenže může nastat situace, kdy budou problémy s odběrem vytříděných obalů a pak by na nás mohly dolehnout sankce EU. Jsem rád, že se mi podařilo prosadit návrh na snížení limitu alespoň u recyklace celkového množství obalových odpadů z 80% na 75%. Recyklace má své meze a k dosažení limitu počítá zákon s energetickým využitím (rozumí se spalováním) části obalových odpadů. Jenže ekologičtí aktivisté tvrdě kritizují plány na budování nových kapacit pro energetické využití odpadu. Z tohoto bludného kruhu příliš cest nevede. Hlasování o tomto zákonu má ještě jeden, poněkud zábavný aspekt. TOP 09, která se poníženě plazí před ekologickými aktivisty v případě novely zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon o Šumavě), jejíž předseda se zúčastňuje demonstrace organizované Hnutím Duha, tento rozumný zákon nepodpořila. Z toho jde člověku hlava kolem.