Od dob dospívání jsem poslouchal vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Nejprve proto, že vysílala big beat, ale o tom jsem už nedávno psal. Později, když jsem pobral něco rozumu, jsem začal poslouchat i zprávy a další publicistické pořady. Nebylo to jednoduché, komunistický režim důsledně tato vysílání rušil. Nejlepší příjem byl na krátkých vlnách, myslím, že 16 a 19 metrů. Paradoxem bylo, že nejlépe šly tyto vlnové rozsahy přijímat na tranzistorových přijímačích, dovážených k nám ze Sovětského Svazu.Tak se součástí mých rán stalo poslouchání relace Události a názory, ve které bylo možné slyšet zajímavé komentáře k situaci v Československu a ve světě. Od roku 1980 začal na Svobodné Evropě promlouvat katolický kněz otec Karel. Jeho kázání na témata, související s církevními svátky, mne velmi oslovila. Otec Karel se zabýval otázkami víry, základních lidských hodnot i běžnými věcmi lidského života.
Monsignore Karel Fořt měl pestrý život. Narodil se roku 1921 v Rožmitále pod Třemšínem a studoval na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích. Jako skaut poznal nacistické vězení, jako ročník jednadvacet byl totálně nasazen v Linci. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a jako mladý kaplan přišel do Vimperka v době, kdy se u nás nad katolickou církví začaly stahovat mraky.V létě 1950 přešel hranici do Bavorska a po krátkém pobytu v internačním táboře se dostal do Alžírska, kde se věnoval misijní práci. Od roku 1956 se usadil v Německu a stal se vedoucím duchovní služby pro Čechy v SRN. Jak už jsem zmínil, v roce 1980 převzal duchovní vysílání RSE a jako otec Karel byl 15 let jeho symbolem.
Msgre. Karel Fořt, otec Karel, zemřel 21. ledna v Českých Budějovicích, kde žil v domově pro staré kněze. Měl jsem štěstí, že jsem se s ním několikrát osobně setkal. Nejkrásnější setkání bylo při mši svaté, kterou otec Karel sloužil 30. července 2006 v obnovené kapli sv. Anny v Borových Ladách. Vzpomínal při tom, že to byl právě on, kdo v této kapli sloužil v létě 1950 poslední mši svatou před tím, než tato kaple byla zbourána. Měl jsem tu čest, že jsem mu za jeho zásluhy o naši svobodu předával pamětní medaili Jihočeského kraje. Považuji si, že mám knihu Cesta, pravda, život, postila otce Karla, s jeho osobním věnováním. Nikdy na otce Karla nezapomenu. Čest jeho památce.
Jan Zahradník