Odpor některých starostů ve Středočeském kraji proti dálnici D3

Ve Středočeském kraji se znovu začíná formovat hnutí proti vedení dálnice D3 na jeho území . Jak ukazuje přiložená zpráva, je zřejmé, že někteří starostové jsou přesvědčeni, že „budování dálnice D3 nevyřeší dopravní problémy regionu, naopak je bude ještě více komplikovat“. Jaké z to plyne pro mne poučení? Naděje, že se v dohledné době podaří spojit jižní Čechy s Prahou, je opět významně slabší. Proto musí všichni Jihočeši, zejména jihočeští politici, zesílit boj za výstavbu dálnice D3 z Českých Budějovic na hranice s Rakouskem. Na rozdíl od Středočechů Rakušanům záleží na propojení s Jihočeským krajem. Svědčí o tom tempo, se kterým budují jejich dálnici na území Horních Rakous. Jsou už ve Freistadtu, což je v podstatě na dohled od hranic.

Tisková zpráva AD3: Babišův týdeník manipuluje s krajskými volbami

26.9.2016

Benešov, 26.9.

Týdeník 5plus2, jeden z titulů mediálního domu Mafra ministra financí Andreje Babiše, otiskl v dnešním vydání pro Benešovsko anketu s kandidáty do zastupitelstva Středočeského kraje. Otištěná vyjádření jsou v příkrém rozporu se skutečných názorů kandidátů. Mediálně politický holding Andreje Babiše se snaží vytvářet zdání konsenzu, že dopravní problémy Benešovska vyřeší jedině dálnice D3.

Příspěvek Josefa Vacka, lídra kandidátky Spolu pro kraj (KDU-ČSL, SZ a SNK-ED) je nazván „Obchvaty a D3“ a uvádí „Pro Benešov je zásadní stavba severovýchodního obchvatu, nutný je i obchvat Olbramovic a schválení trasy dálnice D3 na České Budějovice.“

Kandidáti Spolu pro kraj přitom konzistentně v médiích i na debatách, které pořádá občanská iniciativa Alternativa středočeské D3, vystupují s opačnými názory.

„Podle nás je řešením napojení veřejné dopravy Prahy a středočeského kraje, dostavba D4 a modernizace silnice I/3. Jsme rozhodně proti navržené trase dálnice D3 skrz Posázaví,“ potvrdil dnes opět názor koalice lídr Josef Vacek (KDU-ČSL) v telefonickém rozhovoru se zástupcem iniciativy.

Podobně byl překroucen názor předsedy středočeských Starostů a nezávislých, Víta Rakušana. V příspěvku nazvaném „Je nutné dokončit dálnici“ uvedl týdeník: „Jediným možným řešením je výstavba dálnice D3 z Prahy na Tábor. … Pro Benešovsko je důležité začít jednat urychleně s krajem, Ředitelstvím silnic a dálnic a s ministerstvem dopravy o návazné infrastruktuře.“ Ve skutečnosti je ale pozice strany jiná.

Věslav Michalik, kandidát do zastupitelstva kraje a současný starosta Dolních Břežan, na debatě pořádané iniciativou Alternativa středočeské D3 v Jílovém u Prahy uvedl: „Nejdříve je třeba řešit aktuální problémy: integrovat veřejnou dopravu kraje a Prahy, postavit obchvaty na silnici I/3, dostavět Pražský okruh, dovést kolejovou dopravu do Jesenice. Pak se můžeme bavit o tom, zda ještě dálnici D3 potřebujeme.“

Reakce ostatních politický stran jsme nezjišťovali. Vzhledem k podobnosti důrazu a názorů na dálnici D3 ve všech přpíspěvcích ale není možné vyloučit ani další manipulace.

„Babišovo impérium se zaleklo silného odporu občanů Středočeského kraje a snaží se veřejnosti nalhat, že volebního heslo z jejich bilboardu – Dálnice, dálnice, dálnice – prosazují všechny strany.“ komentuje mediální lži Ondřej Pašek, koordinátor iniciativy Alternativa středočeské D3.

„Významná část veřejnosti dálnici přes Posázaví nechce. Naštěstí jsou tu strany, které nabízejí racionální řešení středočeské dopravy bez zničení cenné přírody – třeba Spolu pro kraj nebo Starostové a nezávislí“ komentuje Pašek názory, které zazněly na předvolebních debatách a dodává: „Opravdové názory krajských kandidátů si koneckonců může každý ověřit na debatě ve čtvrtek 29.9. v Neveklově, v restauraci Na radnici.“

Podle iniciativy se nejedná o ojedinělý přešlap, ale o systematickou snahu ANO prosadit dopravní stavby bez ohledu na názory veřejnosti. „ANO převzalo štafetu betonářské lobby: ex-ředitel Skansky Ťok a ministryně Šlechtová chtějí vymazat veřejnost z rozhodování o stavbách i kácení zeleně a teď je jasné, že se neštítí ani manipulovat volby.“ komentuje Pašek.

 

Poznámky pro editory:

Názory kandidátů vyšly v týdeníku 5plus2, vydání pro Benešovsko, 23.9.2016 na str. 6. http://www.5plus2.cz/?e=QH-BENESOV&d=23.09.2016#strana=6

Alternativa středočeské D3 je nezávislá, nepolitická iniciativa občanů, spolků a obcí regionu jižní části středních Čech. Podporovatelé iniciativy sdílí názor, že pro dopravní obslužnost našeho regionu je třeba zejména hustá, pravidelná, spolehlivá a rychlá veřejná doprava, kvalitní lokální silniční síť a obchvaty obcí. Budování dálnice D3 nevyřeší dopravní problémy regionu, naopak je bude ještě více komplikovat.

Více na webu: www.alternativaD3.cz

Iniciativa pořádá předvolební debaty pod názvem:

„Dálnice D3 a názory krajských kandidátů“, které proběhly:

14.9. Jílové u Prahy, restaurace Florian

21.9. Votice, kino Votice

Příští debata proběhne:

29.9. Neveklov, 18:00, restaurace Na radnici.

Jižní Čechy jsou krásné…a patří k nim i zemědělství

Jižní Čechy jsou krásné. Nádherná krajina, úžasná architektura, docela bohatý kulturní život, lidem se tu určitě žije dobře. Stačí se zeptat turistů či známých k nám přijíždějících a možná taková to slova chvály také uslyšíte. Náš region působí pozitivně a na tom je třeba stavět do budoucna. Tyto přednosti je nutné rozvíjet a ne oslabovat. A právě na tom svou politikou chceme dělat. Chceme jižní Čechy bezpečné, vzdělané a dobré pro život.

Velmi důležitou roli hraje v Jihočeském kraji zemědělství, hned po sousedním kraji Vysočina máme druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti v zemědělství. I ono si proto zasluhuje naši nemalou pozornost. Lépe řečeno naši podporu. A to ne velké korporace, ale drobní zemědělci a družstva, kde v mnoha případech zvažují, jak vůbec dál. I letos se o podpoře zemědělství hovořilo na Zemi živitelce u nás v Českých Budějovicích. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že na pultech českých obchodů se má navýšit podíl tuzemských potravin. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman dokonce uvedl, že potravináři by byli rádi, kdyby tuzemské výrobky tvořily v českých obchodech až 80 procent zboží. Oba tím zřejmě měli na mysli „české“ obchody, stojící na české půdě, neboť mezi kupujícími jsou podle jedné z anket nejoblíbenější dvě německé sítě… Jasné je, že s ohledem na jednotný trh Evropské unie je navýšení podílu českých potravin v obchodech legislativně velmi obtížnou záležitostí. Čeští zemědělci ale vždy produkovali kvalitní potraviny a čeští spotřebitelé si k nim cestu určitě najdou. Domácí potraviny nejsou horší než ty z dovozu, je to často spíše naopak. A protože zemědělství je a vždycky bylo propojeno s venkovem, budeme usilovat o rozvoj venkova jako místa nejen pro bydlení a rekreaci, ale pochopitelně také pro práci. Zrovna právě v zemědělství.

Rozvoj venkova si zaslouží naši pozornost

Ve srovnávacím projektu regionů Místo pro život skončil za loňský rok Jihočeský kraj na pátém místě, oproti roku 2014 se propadl o jedno místo. Páté místo mezi 14 kraji České republiky jistě není špatné, ale vůbec to neznamená, že není co zlepšovat. V jižních Čechách žilo v prvním čtvrtletním roku 2016 podle údaje Českého statistického úřadu 637 834 obyvatel v 623 obcích (z toho je 53 měst). Při rozloze 10 056 km² (12,8% rozlohy státu) máme nejnižší hustotu obyvatel v zemi na km² (63,4). Není žádným tajemstvím, že se zhoršují podmínky pro život obyvatel venkova. Je proto třeba zlepšit dopravní obslužnost našich obcí tak, že autobusové spoje ještě více přizpůsobíme potřebám obyvatel na venkově. Jihočeši si zaslouží jezdit mnohem kvalitnějšími vlaky než nyní. Toho ale nedosáhneme, pokud na železnici v osobní dopravě nepustíme konkurenci. Proto podporujeme v železniční dopravě vstup soukromých provozovatelů.

Není náhodou, že rostou hlavně obce v blízkosti měst. Je zřejmé, že lidé využívají možnost výstavby rodinných domů v okolí měst. Spojí tak příjemné bydlení na nedalekém venkově a blízkost měst se všemi jejich službami a dobrou dopravní dostupností pro cesty do zaměstnání a škol, za lékařskou péčí. Ne každý ale tak v našem regionu může bydlet. Jsou i vzdálenější místa a i jejich obyvatelé si zaslouží tu samou pozornost. Proto tam, kde mají občané špatný přístup k lékařské péči, přispějeme z krajského rozpočtu lékařům, kteří si budou chtít v těchto místech zřídit své praxe. Venkov prostě nesmí zůstat stranou a my si to velmi dobře uvědomujeme. Známe jeho problémy a budeme se jejich řešení naplno věnovat.

Zákon o EIA je nutné změnit – ekologičtí aktivisté nesmí všechno blokovat

Uvádím stenografický záznam mého vystoupení ve Sněmovně ze dne 14.9.2016 k problematice zákona o EIA

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Považuji za svou povinnost také se vyjádřit k tomuto problému, k tomuto bodu, protože jsem aktivně vystupoval při procesu projednávání tohoto zákona o posuzování vlivu na životní prostředí.

Také si vzpomínám spolu s kolegou Pilným, jak jsme se poprvé seznámili s podnětem od Evropské komise na změnu zákona, tehdy platného. Bylo to někdy zjara roku 2014 a výbor pro evropské záležitosti, a tady se musím skromně přihlásit ke spoluautorství usnesení, které jsme tehdy s kolegou Pilným napsali, výslovně varoval vládu ČR před tím, že bude-li přijat zákon o EIA v takové podobě, jak tehdy bylo požadováno, tak to zablokuje stavění silnic, dálnic i ostatních dopravních, ale i jiných velkých staveb v ČR a významně to ovlivní naší konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Toto usnesení bylo přijato. Dá se dohledat v zápisech z výboru, ale vláda, bohužel ani Sněmovna si z ní žádné poučení nevzala.

Zákon byl přijat v takové podobě, v jaké byl. Navzdory tomu, že jsme varovali před tím, co může přinést. Opomenutí jednat s Evropskou komisí a dojednat to, že nebude uplatněna retroaktivita, že se nebudeme vracet ke starým, platným posouzením. Nikdo z významných činovníků ani premiér, ani jeden z ministrů nejezdili do Bruselu a nevyjednávali s Bruselem, s Evropskou komisí výjimky pro již platná posouzení podle EIA.

A teď se to snažíme nějak hasit. Musím říci, pro mne, jako pro Jihočecha je klíčová stavba dálnice D3. Náš kraj je jeden z krajů, který není napojen na evropské dopravní sítě. Chybí nám dálnice D3. Byl už postavený obchvat Tábora. Funguje a odlehčuje městům Sezimovu Ústí, Soběslavi, Plané nad Lužnicí. Výrazně zjednodušuje život obyvatel, který byl velmi těžký, když silnice I. třídy č. 3 vedla skrz jejich města. Staví se také nyní trasa směrem od Veselí, od Bošilce k severnímu okraji Českých Budějovic. Ta je v procesu. Snad bude v řádném čase někdy koncem příštího roku, možná toho dalšího, dostavěna.

Pak jsou tady tři takové neuralgické body. Řekl jsem, za prvé je to obchvat Českých Budějovic. Tak tady snad nám komise výjimku dá. My jsme tady schválili velmi silnou většinou usnesení Sněmovny nebo dokonce bych řekl nějakou zákonnou normu, že žádáme o udělení výjimek.

Dále je zde propojení severního okraje Jihočeského kraje, tedy od Mezna, do Prahy. Tady je situace taková, že ve Středočeském kraji je platná EIA. Jsou tam vydány zásady územního rozvoje, ale bohužel není tam takový široký občanský konsenzus pro dálnici, jako je v Jižních Čechách. Nyní tam vzniká podle mých informací nové sdružení obcí namířené proti stavbě dálnice D3. Proti její současné trase. Snaží se prý vymýšlet nějaké nové trasy. Údajně v čele sdružení stojí bývala ředitelka pražského nebo středočeského ŘSD. Teď to jméno mi vypadlo, ale to nevadí. Tam je to nahnuté. My už bychom snad, nechci to ani jako vlastenec český říct, ale skoro bychom už rezignovali na to, že budeme někdy ku Praze jezdit. To vypadá, že je odsunuto až někam donekonečna.

A pak je zde obchvat Budějovický. O tom jsem už hovořil. A pak je zde to, co pro nás Jihočechy je klíčové, a to je napojení na naše jižní sousedy. Na naší jižní hranici, tedy od Českých Budějovic do Dolního Dvořiště. Tady nás všechny šokuje a překvapuje, jak dobře staví naši sousedé. Tam za krátký čas několika málo let vzniklo dálniční propojení od Lince až do Freistadtu. Krásná dálnice nejenom bych řekl účelná, ale troufnu si říci i estetická. Je v provozu. Rakušané se vyjádřili sami, že skončí ve Freistadtu, protože kdyby pokračovali až do Wullovic, tedy do Dolního Dvořiště u nás, tak to by museli být blázni.

Na této části jsou tři základní úseky. Je to Třebonín – Kaplice – nádraží, Kaplice – nádraží – Nažidla, Nažidla – Dolní Dvořiště. Asi 25 km dálnice. Když slyším to slovo Nažidla – tak mi vždycky trochu mrazí v zádech. Přijel jsem do toho místa v době, kdy uplynula necelá hodina po strašlivé autobusové nehodě, kdy tam zahynulo 19 lidí. My jsme si všichni říkali, že dálnici musíme dostavět. Že už jenom kvůli obětem, které tam každý možná týden, jsou. Každých sto metrů je pomníček nějaký. To bylo v roce 2003. A není to tak, dodnes není hotovo. Nejenom to, ale dokonce i samotné stavění je ohroženo. Samotná myšlenka, záměr je ve velikém ohrožení.

Vláda v tom směru nekoná nebo podle mne koná špatně. A neříkám jenom tato vláda. Vlády předchozí. Slyšel jsem už sliby o tom, že dálnice v Jižních Čechách bude dostavěna 2007. Pak říkal tehdejší premiér Špidla v roce 2010. To jsou termíny minulosti, které nebyly naplněny. A teď slyšíme další čísla 2021, 2022. A máme velké pochybnosti. Proč máme takové pochybnosti. Já si docela i mohu myslet, že vláda, protože má peníze a protože my jsme celkem na jihu Čech byli připraveni až do maléru s EIA, tak by se mohlo stavět. Ale teď se EIA musí dělat na tomto úseku celá znova. Jak jsem četl ve zprávě ŘSD, kterou jsme dostali na jednání Sdružení pro D3, které se konalo včera na Krajském úřadu Jihočeského kraje, tak se začínají dělat biologické průzkumy jako podklad pro nová posouzení EIA. Dobře. Přistupme k tomu, že ta posouzení začneme dělat. Každý občan si říkal, dobře, tahle posouzení vám propadla, tak si začněte dělat nová posouzení, začněte si je dělat znova. Ale my jsme dali v našem zákoně, a já se znova k tomu musím vracet, obrovskou moc ekologickým aktivistům. Mají moc kdykoliv do procesu EIA vstoupit, ten proces zastavit a učinit jej vlastně nevratným, ukončeným. A musí se začít zase znova.

Další otázka je, a to je podle mě, bych řekl, klíčová otázka – podle nového zákona jsou rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí konečná. To znamená, že když nedej bože by nějaké jiné posouzení, jiní ekologové, jiní úředníci rozhodli, že ta stavba má špatný vliv na životní prostředí, nezískali bychom ten posudek, tak je konec. To není doporučující stanovisko, to je závazné stanovisko. Co budeme dělat? Máme trasu mnoho let připravenu, má širokou občanskou podporu. V Jižních Čechách není obec, která by nějak protestovala. Není tam až na pár zelených ekologů nikdo, kdo by trasu dálnice zpochybňoval. Co budeme dělat? Vrátíme se zpátky na začátek a budeme hledat nějakou jinou trasu? Co si počneme? To je otázka, kterou tento zákon prostě nastolil.

Proto se připojuji k těm, a myslím, že kolega Pilný to tady zmínil, kteří volají po tom, aby urychleně vláda připravila novelu zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, která by postavila ekologické a jiné nevládní organizace do postavení, které bude srovnatelné s postavením jiných občanů, aby jim bylo vzato právo jakoukoliv stavbu výrazně zablokovat, a tím ovlivnit život jiných obyvatel. Samozřejmě se připojím k tomu a podpořím návrh usnesení, které předložil kolega Bendl. To je usnesení spíš administrativního rázu, které nám umožní být dobře informováni, ale přesto nebudu předkládat jiný návrh. To myslím, že ani by nemělo podle mě žádný efekt. Jenom se s tím apelem obracím na zde přítomné ministry: Prosaďte na vládě, aby zákon o EIA doznal zásadní změny vůči všemocným ekologickým aktivistům. A samozřejmě vyzvěme všichni my tady, poslankyně a poslanci, premiéra vlády ČR, aby osobně jednal o našich zájmech v Bruselu, aby prosadil v Bruselu, že stavění dálnic je hlavní rozvojovou prioritou ČR. S tím by měl pan premiér do Bruselu opakovaně jezdit a tento zájem naší republiky by tam měl zastávat. Děkuji za pozornost.

 

Jsem přesvědčen, že patříme na Západ

Je potřeba posílit střední Evropu, shodli se český prezident Miloš Zeman s Norbertem Hoferem, rakouským kandidátem na prezidenta za Svobodné (FPÖ). Ten dokonce pravil, že je potřeba vytvořit „unii v Unii“.

Pokud chtěli oba muži tímto naznačit, že je třeba udržovat dobré vzájemné česko-rakouské vztahy, není to pro Jihočechy žádné novum. Rakousko bylo v době totality pro mnohé obyvatele našeho regionu záchytným ostrůvkem spojení s demokracií, byť nás obepínal ostnatý drát. Vysílání rakouské televize šlo v mnoha jihočeských domácnostech jako protipól zpráv, které nám servírovala domácí média. Proto tak nějak jakoby samovolně a samozřejmě začaly po pádu železné opony nabírat vztahy mezi Jihočeským krajem, Horními a Dolními Rakousy (a také Dolním Bavorskem) na intenzitě. Na úrovni měst, obcí, různých spolků, sportovců a také na úrovni regionální, tedy „krajských vlád“. Uskutečnilo se několik konferencí ať u nás či na hornorakouské straně. Ano, ne ve všem jsme se vždy shodli, hornorakouská nechuť vůči Temelínu nebyla ničím neznámým. Ale vždy jsme si měli co říci ohledně řešení problémů například v dopravě či zdravotnictví. Nikdy jsme to příliš nezdůrazňovali, ale bylo nám jasné, že patříme na Západ a že je to ten správný směr. V poslední době bohužel současní krajští reprezentanti z řad ČSSD a KSČM obrátili pozornost směrem na Východ, o čemž svědčí jejich časté návštěvy Ruska a Číny. Nic proti tomu, ale proklamované přivedení silných východních investorů či dokonce strategického partnera pro letiště v Plané u Českých Budějovic se jaksi nekoná. Já stále věřím, a nejen já, že patříme na Západ a jsem přesvědčen, že spolupráce s nejbližšími jižními sousedy má pro nás větší váhu než cesty na daleký východ.