Šumava potřebuje jasná pravidla

V diskuzi o NP Šumava zaznívá v důsledku lobbistických zájmů i pouhé neznalosti mnoho nepravdivých tvrzení. Vnést světlo do komplikované problematiky a diskutovat o možných alternativách bylo cílem pořádaného semináře „Potřebuje Šumava nový zákon?“.

Pokud má Šumava plnit svou funkci unikátního ekosystému a zároveň nabídnout prostor pro realizaci místních obyvatel, musí být co nejdříve přijata jasná pravidla. Jak uvedl bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek, přírodu nenávratně poškozuje přijímání často protichůdných rozhodnutí ministerstvem, jak to umožňuje nynější legislativa. Kvůli nedostatečné právní úpravě a přístupu bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, byla Šumava téměř zničena kůrovcem.

Ačkoliv se panelisté z řad zástupců místních samospráv a občanů shodli, že Šumava nutně zákon potřebuje, zástupci Ministerstva životního prostředí, pod tlakem ekologických aktivistů, účinnou ochranu parku odmítají.  Pro přijetí zákona, tak jak ho schválili senátoři již v prvním čtení, hovoří i zkušenost mnohem staršího, se Šumavou sousedícího parku Bavorský les, kde právě jasná legislativa umožňuje předcházet nenávratným ekologickým škodám.

ODS bude důsledně prosazovat přijetí zákona o NP Šumava. I nadále budeme hledat podporu pro zákon, který potřebuje nejen Šumava, ale i její obyvatelé.

Ministr Brabec pohrdá základními právy občanů

Soukromé vlastnictví je hodnotou, kterou by měl stát chránit a co nejméně do něj zasahovat. V minulosti se museli soukromí majitelé zahrad, kteří chtěli porazit strom o obvodu větším než 80 cm ve výšce 130 cm, obracet se žádostí o povolení na orgány obce.

Tuto situaci změnila Vyhláška o ochraně dřevin a povolení jejich kácení, která nabyla účinnosti v červenci 2013. Vyhláška umožnila lidem takový strom pokácet, pokud jej mají na své zahradě. Cílem bylo umožnit vlastníkům pozemků, aby se mohli svobodně rozhodnout o nakládání s dřevinami na svém pozemku bez nutnosti žádat obec o povolení. Tím jednak došlo k výraznému snížení administrativní zátěže obcí, jednak k tomu, že stát deklaroval svou důvěru v soukromého vlastníka a v jeho odpovědnost.

Tato vyhláška je od nabytí platnosti terčem kritiky a odporu ze strany ekologických organizací, které považují dřeviny i na soukromých pozemcích za celospolečenské vlastnictví, vyžadující paternalistické zásahy veřejné moci. Ekologické sdružení Arnika se obrátilo na veřejného ochránce práv a ten doporučil ministrovi vyhlášku změnit.

ODS považuje soukromé vlastnictví za jeden ze základů občanské společnosti a právo se svým vlastnictvím nakládat za jedno ze základních občanských práv. Obracím se proto na ministra životního prostředí Richarda Brabce s naléhavou výzvou, aby se konečně pokusil vymanit z vlivu ekologických aktivistů a vyhlášku neměnil.

Potřebuje Národní park Šumava vlastní zákon?

Ve světle událostí posledních několika týdnů se rozhodli poslanci Jan Zahradník a Petr Kudela uspořádat odborný seminář na téma „problematiky“ NP Šumava. Seminář proběhne ve spolupráci s hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje, pány Jiřím Zimolou a Václavem Šlajsem. Program konference najdete v přiloženém dokumentu.

» Program_seminare .

100 dnů pana ministra Brabce proti Šumavě

Ministr Brabec za pouhých 100 dní přijal několik rozhodnutí, která poškodí Národní park Šumava na mnoho dalších let.Ministr se doslova vysmál obyvatelům Šumavy a místním samosprávám, když odmítl senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který by přinesl jasná a přehledná pravidla. Richard Brabec tak nerespektuje konsensus, kterého se po dlouhém jednání na Šumavě podařilo dosáhnout. Obavy o budoucnost celého rezortu také budí ministrova personální politika. Důkazem je například neuvážené odvolání ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka, muže, který nejen zastavil kůrovcovou kalamitu, ale vypracoval plán péče o NP Šumava.Richard Brabec, bývalý ředitel Lovochemie Andreje Babiše, by měl co nejdříve vyvrátit podezření, že se snaží vyjít vstříc těžařským firmám, které nyní skupuje Agrofert. Pro Šumavu by bylo doslova tragédií, pokud by došlo k obnovení těžby dřeva v takovém rozsahu, který dovolil bývalý ředitel František Krejčí a jeho náměstek Pavel Hubený, kterého pan ministr pověřil řízením parku.Pan ministr prostě prodal Šumavu ekologickým aktivistům za klid pro impérium svého šéfa Andreje Babiše.