Kdo chce narušit smír na Šumavě?

ŠumavaLidové noviny uveřejnily dne 30. ledna článek „Zachraňte divokou Šumavu, žádá nový kabinet petice“. Článek obsahuje prohlášení petičního výboru, které obsahuje několik logických omylů. Už samotný název petice, „Zachraňte divokou Šumavu“, je takovým logickým nesmyslem. Všichni, kdo sledují situaci na Šumavě, vědí, co se stalo v roce 2007 po orkánu Kyril. Tehdy ministr Bursík, nadšeně podporovaný ekologickými aktivisty, nedovolil vyklidit padlé dříví z prvních a z části druhých zón. Cíl ekologistů vytvořit ze Šumavy divočinu se začal naplňovat, a to bez nutnosti projednávat změnu zónace s obcemi i kraji. To obstaral za pana Bursíka a ekologisty kůrovec. Kůrovcová kalamita, která se následně rozpoutala, měla za následek, že 20 tisíc hektarů šumavských lesů uschlo. Miliony suchých stromů, to je smutný pohled na divočinu, kterou chtějí mít na Šumavě ekologisté.

Jejich hlavní mantrou je bezzásahovost, ponechání přírody jejímu osudu. Z tohoto pohledu je zachraňování divoké Šumavy, tedy aktivní činnost, logickým nesmyslem. V petici se podle Lidových novin píše o šumavské nedotčené přírodě: „Pouze tady můžeme vidět, jak vypadá prales se staletými stromy a tlejícími kmeny nebo divoká řeka.“ Ano, toto jsme mohli vidět například na Pramenech Vltavy, magickém místě českého národa, než ekologisté spustili kůrovcovou kalamitu. Dnes jsou tam všechny stromy suché. Smutný, varující pohled. Tak bude vypadat celá Šumava, budou-li naplněny vize ekologistů, podporované deseti tisíci podpisy a rozloha prvních, bezzásahových zón, bude alespoň 50 procent území Národního parku Šumava.

Umělci, kteří podepsali petici v pražském Lucerna Music Baru, vyzvali k ochraně Šumavy slovy: „O ty hory pečovali naši předkové a my už si jen bereme a sklízíme úrodu, i když nám nepatří. Nezačneme-li chránit Šumavu, neochráníme žádný jiný les.“ Tato slova, jakkoli jistě myšlená upřímně, svědčí o hlubokém nepochopení problému Šumavy a také o tom, jak snadno podléhají levicoví intelektuálové propagandě ekologistů, pro které je jejich přesvědčení o divočině jakýmsi novým náboženstvím.

Těmi, kteří chtějí o Šumavu pečovat jako řádní hospodáři, kteří se ze všech sil snaží zabránit tomu, aby se ze Šumavy stal suchý les, jsou její obyvatelé, občané šumavských obcí. Jejich zvolení starostové, představitelé krajské samosprávy, správci Národního parku i Ministerstvo životního prostředí se shodli na návrhu zákona o Národním parku Šumava. Současný návrh zákona je širokým kompromisem, včetně toho, že první zóny budou tvořit 26 procent území národního parku.

Naopak ekologisté chtějí zvýšit rozsah prvních zón, tedy území, kde se příroda ponechá svému osudu, na 50 procent. Opět chtějí rozpoutat gigantický experiment, který může mít nedozírné následky v podobě uschlé Šumavy. Ta je po staletí lidmi obhospodařovanou, kulturní krajinou a hypotéza o tom, že se z této krajiny může stát původní, člověkem nepoznamenané území, je velmi nebezpečná. Navíc za tento experiment nikdo nenese a ani z principu nemůže nést odpovědnost. To vysvětluje snahu ekologistů smír na Šumavě narušit a opět najít prostor pro střety, které zřejmě prosazování jejich záměrů vyhovují více, než snaha po dosažení kompromisu.

 

Jan Zahradník

 

 

Otec Karel

Od dob dospívání jsem poslouchal vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Nejprve proto, že vysílala big beat, ale o tom jsem už nedávno psal. Později, když jsem pobral něco rozumu, jsem začal poslouchat i zprávy a další publicistické pořady. Nebylo to jednoduché, komunistický režim důsledně tato vysílání rušil. Nejlepší příjem byl na krátkých vlnách, myslím, že 16 a 19 metrů. Paradoxem bylo, že nejlépe šly tyto vlnové rozsahy přijímat na tranzistorových přijímačích, dovážených k nám ze Sovětského Svazu.Tak se součástí mých rán stalo poslouchání relace Události a názory, ve které bylo možné slyšet zajímavé komentáře k situaci v Československu a ve světě. Od roku 1980 začal na Svobodné Evropě promlouvat katolický kněz otec Karel. Jeho kázání na témata, související s církevními svátky, mne velmi oslovila. Otec Karel se zabýval otázkami víry, základních lidských hodnot i běžnými věcmi lidského života.

Monsignore Karel Fořt měl pestrý život. Narodil se roku 1921 v Rožmitále pod Třemšínem a studoval na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích. Jako skaut poznal nacistické vězení, jako ročník jednadvacet byl totálně nasazen v Linci. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a jako mladý kaplan přišel do Vimperka v době, kdy se u nás nad katolickou církví začaly stahovat mraky.V létě 1950 přešel hranici do Bavorska a po krátkém pobytu v internačním táboře se dostal do Alžírska, kde se věnoval misijní práci. Od roku 1956 se usadil v Německu a stal se vedoucím duchovní služby pro Čechy v SRN. Jak už jsem zmínil, v roce 1980 převzal duchovní vysílání RSE a jako otec Karel byl 15 let jeho symbolem.

Msgre. Karel Fořt, otec Karel, zemřel 21. ledna v Českých Budějovicích, kde žil v domově pro staré kněze. Měl jsem štěstí, že jsem se s ním několikrát osobně setkal. Nejkrásnější setkání bylo při mši svaté, kterou otec Karel sloužil 30. července 2006 v obnovené kapli sv. Anny v Borových Ladách. Vzpomínal při tom, že to byl právě on, kdo v této kapli sloužil v létě 1950 poslední mši svatou před tím, než tato kaple byla zbourána.  Měl jsem tu čest, že jsem mu za jeho zásluhy o naši svobodu předával pamětní medaili Jihočeského kraje. Považuji si, že mám knihu Cesta, pravda, život, postila otce Karla, s jeho osobním věnováním. Nikdy na otce Karla nezapomenu. Čest jeho památce.

Jan Zahradník

Poslanec Zahradník uvítá podněty od lidí

Poslaneckou kancelář otevřel v českobudějovickém sídle Občanské demokratické strany RNDr. Jan Zahradník.  Dlouholetý jihočeský hejtman a nedávno zvolený poslanec je v ní připraven sejít se každým zájemcem, kterému není lhostejný život v naší zemi, a vyslechnout jeho podněty či návrhy k řešení potíží, jež trápí naší společnost. „Nestačí si pouze stěžovat na poměry, ale to co je špatné, se musí řešit. Rád si poslechnu každý zajímavý podnět. Pokud to bude v mých možnostech, s řešením problémů pomohu,“ zdůraznil Zahradník.

Poslanecká kancelář Jana Zahradníka se nachází na adrese Branišovská 2 (roh Branišovské a Husovy ulice). Poslanecké hodiny pro veřejnost jsou každé pondělí od 14 do 16 hodin nebo podle dohody. Pro zájemce je nejlepší se objednat u asistenta Jana Peška na tel. 603 489 884 nebo na emailu zahradnikj@psp.cz. Další podrobnosti najdou lidé na www.janzahradnik.cz.

Životní milníky

Zanedlouho mi bude 65 let a tak se mohu pokusit o hodnocení, která z událostí, jichž jsem byl svědkem, byla nejvýznamnější, která ze změn, které jsem v životě zažil, mne poznamenala nejvíce.

První matnou vzpomínku mám na rok 1953, kdy zemřel Stalin, ale význam této události pro mne byl mizivý. Do mého krátkého života tento masový vrah příliš nezasáhl. To se smrtí J. F. Kennedyho to už bylo jiné. Nějak instinktivně jsme měli rádi Ameriku a tak jsme vše sledovali se zájmem a nezastírám, že i s určitým pohnutím, jaké může cítit kluk v začínající pubertě.